Lekce 15

E X P O Z I C E    T Ř Í H L A S É    F U G Y

      Z hlediska formy je fuga třídílný útvar, ve kterém rozlišujeme expozici, provedení a závěr. Je skladbou monotematickou, důsledně založenou na jednom tématu, které se ve třech částech zpracovává různým, avšak přísně respektovaným způsobem. V expozici tříhlasé fugy se uvádí téma ve tvaru vůdce v hlavní tónině, průvodčího na dominantě a opět vůdce v tónině hlavní. Mezi závěr průvodčího a opětovný nástup vůdce se vkládá modulační spojka (viz lekce 14). Téma může zaznít poprvé ve kterémkoli hlasu, další nástupy by měly zaznít vždy v hlasech sousedních, přiléhajících, aby vyzněly zřetelně a nebyly překryty hlasy krajními. Pořádku nastupujících hlasů říkáme reperkuse.

Doporučené reperkuse:

S – A – T A – S – T T – A – S
A – T – S

Méně obvyklé:

S – T – A T – S – A 

Postup T – S – A  zvolil Bach ve fuze cis moll (Temperovaný klavír II/4) zcela výjimečně. Posuďte, s jakou obezřetností postupuje v krajních hlasech při nástupu vůdce ve třetím hlasu.

př.68

 

      (Je-li fuga čtyřhlasá, nastoupí po druhém vůdci i druhý průvodčí, opět na dominantě). K fugové expozici náleží i mezivěta, která převádí skladbu k dalšímu dílu, provedení. Mezivěta často těží ze sekvencí a je založena buď tak, aby působila kontrastně ve větší ploše (př.69), nebo rychle modulovala do tóniny, kterou začíná provedení (nejčastěji v terciové příbuznosti, v př.70 na dominantě).

př.69  J.S.Bach:  Fuga cis moll (Temperovaný klavír II/4)- pokračování z př.68

 

př.70 J.S.Bach:  Fuga C dur (Temperovaný klavír II/1)

Zvláštností této mezivěty je její závěr. Téma, jímž se otevírá provedení fugy, nastupuje na průtažném kvartsextakordu na dominantě ještě před vyústěním kadence do G dur, což s sebou přináší výrazné a ve fuze žádoucí  narušení periodicity, které vzniká sekvencí předchozích dvoutaktí. Délka mezivěty se neřídí žádným pravidlem, vyplývá ze skladatelovy koncepce fugy. Někdy se uplatní kompoziční invence (př.69), jindy i Bachovi postačí pouhé dva takty. Těžiště kontrapunktické práce pak ovšem nalezneme na jiném místě fugy.

př.71  J.S.Bach:  Fuga Es dur (Temperovaný klavír II/7)

Na tomto místě končí základy instrumentálního kontrapunktu. Zdaleka jsme neprobrali vše. Procvičovali jste ty nejběžnější a nejpoužívanější způsoby práce s jeho technikami. Při troše píle nepochybně dokážete nabyté dovednosti zhodnotit ve své muzikantské praxi. A pokud se budete zajímat o kontrapunkt hlouběji, odkazy na doporučenou literaturu najdete v připojeném seznamu literatury. Hodně úspěchů v samostatné práci!

 Zpět na výběr kapitol